…Anna, roční program v Německu, stipendium Česko-německý fond budoucnosti. V čem Aničce vyhovoval německý školský systém, jaký je rozdíl mezi víkendem v německé a české rodině, nebo co přispělo k tomu, že se teď cítí sebevědomější? To vše a mnohé další se dočtete v jejím vyprávění. Anička po dobu svého programu žila v hostitelské rodině ve městě Dreieich v Hessensku.
“Jmenuji se Anička od mého návratu z Německa uplynuly přibližně dva měsíce. Svůj pobyt jsem strávila s moc milou rodinou nedaleko Frankfurtu. Na program jsem jela s malými očekáváními a všechno mě nakonec velmi příjemně překvapovalo. První dva měsíce jsem měla pocit, jako bych byla na růžovém obláčku, a tento pocit mě provázel v různé intenzitě až do konce pobytu. Mým cílem bylo naučit se německy a najít si pár přátel, se kterými bych se občas mohla sejít.
Přátelé, které jsem v Německu našla, předčili všechna má očekávání. Získala jsem kamarády na celý život, ať už z programu AFS, školy nebo různých kroužků. S několika kamarády již plánuji setkání v Praze a velmi se těším. Moje AFS skupina fungovala skvěle, našla jsme si tam nejbližší přátele, podnikali jsme spoustu aktivit a hlavně jsme měli skvělého organizátora. Byli jsme společně na plavbě na Rýně, na Vánočních trzích ve Frankfurtu, koukali jsme se společně na první hru Mistrovství Evropy ve fotbale a mnoho dalšího. AFS lidi byli velkou částí mého pobytu a jsem za ně za všechny nesmírně ráda.
Setkání s jinou kulturou jsem zažívala hlavně v rodině. Moje hostitelská rodina fungovala na první pohled velmi podobně jako ta tady v Čechách, na pohled druhý jsou velmi rozdílné. Příkladem může rytmus rodiny o víkendu, kdy moje česká maminka vždycky něco vymyslí a jsme o víkendech dost vytížení. Moje německá rodina brala víkend opravdu jako odpočinek od pracovního týdne. Každou sobotu nebo neděli někdo z rodiny došel do pekařství pro housky, bohatě se prostřel stůl a všichni zasedli k hodinovému brunchi. Mně osobně se zamlouvají obě varianty, občas si člověk opravdu potřebuje dát pauzu od víru školy, práce a kroužků, jindy člověk potřebuje odjet někam jinam.
Samostatně jsem cestovala po Hesensku, kde jsem bydlela, jinak buď s AFS na camp, nebo s hostitelskou rodinou. Moje hostitelská rodina na mě byla neskutečně hodná a brala mě na návštěvy ke vzdálenější rodině do Belgie a do Stuttgartu. Dokonce jsem s nimi mohla i jet na dovolenou, a to do Rakouska a Thajska. Oba dva výlety byly úplně skvělé a jsem mojí rodině hrozně vděčná.
Před pár týdny jsem nastoupila zpátky do české školy, kam docházím už od srpna, protože skládám srovnávací zkoušky. Být zpět v české škole je pro mě pořád ještě trochu šok, německý systém se od našeho dost liší. V Čechách mi chybí větší volnost a nesvázanost nesmyslnými pravidly, moji přátelé a hlavně přívětivější vztahy mezi učitelem a žákem, jak jsem to zažila v Německu. Jsem až u vytržení z toho, jak drzí mohou být někteří žáci v Čechách a jak ješitní a nepřející někteří učitelé. Ve škole v Německu jsem ale postrádala moje nejlepší přátele, se kterými teď můžu trávit mnohem víc času. Díky nim je můj návrat do českého školství mnohem plynulejší.
Němčina jako jazyk se mi vždy líbil, ať už jenom tak, nebo kvůli tomu, že jí mluvil můj zábavný německý strýček. Právě s ním jsem se setkala na konci mého programu na školním výletu do Berlína. Oba dva jsme byli příjemně překvapeni tím, že spolu můžeme vést německy i složité debaty, a já mu ve všem rozumím. Moje němčina se velmi zlepšila, a ačkoliv jsem německy mluvila již před odjezdem, udělala jsem velký skok. V květnu jsem dokonce dokázala získat certifikát úrovně B2, z čeho mám i po skoro půl roce ohromnou radost.
Mám také radost ze svých AFS přátel, kteří se zvládli naučit velmi slušně německy, ačkoliv oni začali na úplné nule. Na konci jsme se bavili německy bez větších těžkostí. Klobouk dolů.
Během roku v Německu jsem se změnila. Jsem víc sebevědomá, veselá a přátelská a zároveň v sobě držím jakýsi vnitřní klid, protože jsem zvládla žít rok Německu, kde jsem neznala vůbec nikoho a všechno jsem zvládla skvěle. Vždycky když si to uvědomím, cítím se hned mnohem silnější. Jsem teď víc samostatná, za ten rok jsem rozhodně nezahálela. Naučila jsem se mnoho užitečných věcí, poznala jsem skvělé lidi a zemi a naučila jsem se jazyk. Ačkoliv jsem se v některých momentech cítila sama, hloupě nebo nepatřičně, dokázala jsem to překonat a budu na každý moment svého pobytu v Německu často vzpomínat a učit se z nich. Ať už to bude v nových kolektivech, na studiu, ve svých vztazích nebo při cestování.
Vydat se do Německa beru jako jedno ze svých nejlepších rozhodnutí vůbec a přála bych si, aby podobnou možnost využilo co nejvíce studentů.”
Anna, roční stipendijní program v Německu.
Odkazy:
- Získej stipendium na studium v Německu od září 2025 – přihlášky přijímáme do 24. listopadu 2024
- Rok na střední škole v Německu se stipendiem
- Semestr na střední škole v Německu se stipendiem
- Tři měsíce na střední škole v Německu se stipendiem
Jak se přihlásit?
Je-li Německo tvá jasná volba, začni vyplněním přihlášky pro zájemce o STIPENDIJNÍ PROGRAMY a my se ti ozveme s dalším postupem.
Výběrové řízení na stipendia proběhne 27. listopadu 2024.
STARTÉR, online infoschůzka o stipendiích, která na studium v Německu poskytujeme, se uskuteční 20. listopadu 2024.
Tato stipendia udělujeme ve spolupráci s Česko-německým fondem budoucnosti.