Nejstarší syn AFS hostitelské rodiny z Beskyd, Mirek, se vydal na prázdniny za svým hostitelským bráchou Karimem do Chile. Mirkova rodina hostila Karima v Česku před dvěma lety. Vytvořili si s ním tak pevné a krásné pouto, že se nemohli dočkat, až se s ním opět setkají. Mirek strávil v rodině Karima v chilské Villa Alemana tři měsíce, první dva týdny pobytu v doprovodu své maminky Renaty. Přečtěte si s námi Renatino vyprávění o prázdninách v Chile.
„Po Karimově odjezdu domů začátkem února loňského roku jsme nedokázali myslet na nic jiného, než kdy se zase uvidíme. A tak netrvalo ani měsíc a naše letenky už čekaly v šuplíku na začátek prázdnin. Na konci června náš nejstarší syn Mirek vyrazil za Karimem na prodloužené letní prázdniny, celkem tři měsíce. Z kluků jsou skvělí kamarádi a Míra se také chtěl zdokonalit ve španělštině. V Česku totiž španělštině kluci moc šancí nedali, nebyl pro to „prostor“. Karim se snažil naučit česky a naši synové zase procvičit a zdokonalit angličtinu, a obojí nakonec dopadlo velmi úspěšně.
Karimova rodina nás v Chile velmi srdečně přijala. Přáli si nás poznat, protože jak se mi tak zdá, Karim po návratu z Česka nějakou dobu asi nemluvil o ničem jiném :). Věřím, že roční pobyt v daleké cizině v člověku zanechá silný otisk a vzpomínky na celý život, tak se není čemu divit.
Já jsem do Chile necestovala poprvé a strávila jsem tam pouze dva týdny, ale přesto to pro mě byly tak úžasné dva týdny, že z nich ještě teď, po několika měsících, čerpám energii. Po roce hoštění, kdy jsem se snažila Karimovi co nejlépe porozumět, jsem měla možnost poznat, v jakém prostředí vyrůstá, jak báječnou má rodinu, jak krásná a rozmanitá je země, ve které žije. A všechno mi najednou začalo krásně zapadat a dávat smysl. Naše mládež by řekla: „Mami, dostala ses do dalšího levelu.“ Navíc jsme si společně s Karimovou maminkou uvědomily, jak moc se Karim za ten pobyt v Čechách změnil, jak dospěl, posílil své sebevědomí a jak najednou na svět nahlíží z úplně jiné perspektivy. A to bych řekla, že kromě nových přátelství je to ten největší přínos, jaký tyto studijní pobyty mají.
Jelikož na jižní polokouli mají roční období opačně, byla v době našeho pobytu v Chile zima, a Karim kromě dvoutýdenních zimních prázdnin na přelomu července a srpna, chodil denně do školy. Připadlo nám s Karimovou maminkou jako dobrý nápad, zařídit Mírovi docházku do Karimovy bývalé školy. Jednak proto, aby se během pracovních dní nenudil, a také kvůli španělštině. Členové rodiny na něj sice mluvili výhradně španělsky, ale mezi vrstevníky je to vždy ještě o kousek lepší. Karimova střední škola nám vyhověla a přijala ho do třídy se stejně starými studenty. Mělo to být na chvíli, ale osvědčilo se to natolik, že tam Míra zůstal až do úplného odjezdu. Zapojil se i do různých školních aktivit, nejvýznamnější bylo taneční vystoupení v rámci tradiční přehlídky škol.
Karim žije se svou rodinou ve středním Chile, ve městě Villa Alemana, asi hodinu cesty od hlavního města Santiaga de Chile směrem k pobřeží Tichého oceánu. Panuje tam subtropické počasí – horká suchá léta, mírné zimy s teplotami neklesajícími pod nulu, ale zato s výhledem na zasněžené vrcholky And. My jsme se svým příjezdem trefili do „extrémního“ počasí, dva týdny poté, co tuto oblast sužovaly povodně, a ráno navíc bylo potřeba „škrábat přední sklo auta“. Během dne pak ale teplota vždy vystoupala až ke krásným 20 stupňům. Karim denně dojíždí na univerzitu na pobřeží oceánu ve městě Valparaíso, které kdysi bývalo hlavním městem Chile a je takovou kulturní perlou. Mirek navštěvoval školu v sousedním městě – Viña del Mar.
V době mého pobytu jsme navštívili i Karimovy prarodiče, kteří bydlí v městečku Salamanca, v horách cca 300 km na sever od Santiaga. Z tohoto místa pocházejí oba Karimovi rodiče a celá rodina se tam schází při každé možné příležitosti.
Míra pak v době chilských zimních prázdnin cestoval s Karimem i na jih Chile, kde bydlí Karimova teta. Tam už je klima podobné tomu našemu, žádná poušť ale lesy a normální střídání ročních období. Je to místo na hranicích s Argentinou, v krajině, kde je řada národních parků. Některé z nich kluci společně navštívili.
Velmi si vážím toho, jak vřele a otevřeně nás Karimova rodina přivítala, v podstatě jako členy rodiny. Jsou to lidé s velkým srdcem, velmi rodinně založení a navzájem se podporující, navíc s úžasným smyslem pro humor. Bylo mi okamžitě jasné, že bych stěží hledala někoho, komu bych raději svěřila svého syna při cestě za jeho dalekým dobrodružstvím. Udělalo mi radost, že si kluci mohli na chvíli vyměnit role, a Míra si tak vyzkoušel, jaké to je být hoštěným studentem. No a samozřejmě jsem moc ráda, že jsem měla tu možnost nahlédnout do Karimova „normálního života v Chile“. Myslím, že nás to sblížilo ještě víc než ten společný rok v Česku a že navzdory geografické vzdálenosti zůstaneme blízkými přáteli a v kontaktu nejen „online“ i v budoucnu. Společné plány už spřádáme, ale zatím nebudeme předjímat. Holt, Karima nevyvětráš, jak říká s oblibou náš nejmladší syn. A je krásné mít i tak daleko někoho, kdo na Vás myslí.“
Renata, hostitelská maminka, Beskydy.
Odkazy:
