Sofia vyrazila za dobrodružstvím do Brazílie. Žije v hostitelské rodině ve městě Sinop, stát Mato Grosso ve střední Brazílii. Bydlí doslova v srdci města, ale na dosah má i deštný prales s mocnou řekou Teles Pires. Do pralesa ráda chodí fotit divočinu.

„Brazílie je pro mě jako šestnáctiletou studentku úplně novým světem. Rozdíly mezi životem tady a v Česku jsou všude. Když říkám všude, myslím tím opravdu VŠUDE – ať je to toaletní papír na záchodě nebo politika, rozdíly jsou na každém kroku. Ale i když je to tu naprosto jiné a mohou se naskytnout těžší situace, užívám si každou novou věc, kterou vyzkouším. Jsem za tuto příležitost, poznat jiný svět, moc vděčná.

S mými hostitelskými rodiči

Žiju v menším městě Sinop ve středu Brazílie. Celý rok je tu děsné vedro, okolo 30 – 40 stupňů. Je tu deštný prales a řeka, kde moje rodina vlastní loď a chatu. Bydlíme ve středu města s moji host mámou, tátou a paní domácí s její třináctiletou dcerou. Ta zde pracuje celé dny šest dní v týdnu, takže je jako člen rodiny.

Období sucha, venkovní teplota je 38°C
Období dešťů, teplota je 29°C

O víkendu trávíme čas spolu jako rodina, s hostitelským tátou někdy chodím fotit zdejší divočinu do pralesa. Jinak hodně cestujeme, především já s mojí host mámou. Jsem tu čtvrtý měsíc a byla jsem již navštívit zbytek rodiny a dvě dospělé hostitelské sestry ve městě Goiani, s mojí host mámou a sestrou jsem byla v Sao Paulu a minulé dva týdny jsme strávily v Chile. Vím ale, že mě toho čeká ještě víc. S hostitelskou rodinou mám blízky vztah, který se postupem času upevňuje.

São Paulo

Ve škole jsem si našla pár kamarádů, se kterými si ještě nejsem moc blízká, ale věřím, že se to časem změní. AFS mě především spojilo s ostatními studenty výměnného programu, kteří tady se mnou sdílejí každou chvíli a procházejí si stejnými situacemi jako já.

S kamarády na volejbalovém turnaji. V Brazílii se kromě fotbalu hraje hodně volejbal.

Jinak myslím, že je potřeba zmínit, že Brazilci milují drama a klevetění, takže se tu člověk nikdy nenudí. Všichni se znají a řeknou si všechno o všem. Stane-li se v našem městě něco zajímavého nebo dramatického, okamžitě o tom ví celé město. Někdy je to přibarvená pravda, někdy to není pravda a někdy je pravda ještě absurdnější. Většinou jsou to zajímavé věci, takže tu opravdu je, co probírat. Např. s našimi učiteli ve škole probíráme novinky a zajímavosti o učitelích, kteří nově nastoupili do školy.

Škola zde není zdaleka podobná té české. Učitelé a studenti si jsou bližší, nosí se uniformy, mají 5-7 hodin výuky denně. Moje hostitelská škola je velmi malá oproti té české, takže se tu všichni znají.

Jedí se tu pizzy naslano i nasladko, třeba pizza s čokoládou a ovocem

Každý den se tu jí hodně masa. Jedí jiný druh pečiva, hodně fazolí a všude je rýže. Všechno jsem ochutnala a jídlo mi chutná víc než to České. Moje nejoblíbenější jsou zdejší sladkosti. Acaí je něco jako zmrzlina z hroznového vína, guaraná  je typický nápoj z ovoce, franuí jsou maliny v čokoládě. Určitě musím zmínit absurdní pizzy, které se zde podávají s čokoládou a ovocem, nebo pizza s hovězím masem a banánem (moje nejoblíbenější). Všichni Italští studenti jsou z toho naprosto mimo. Ovoce je naprosto fantastické, klidně bych jedla jen to.

Každoroční školní akce „Festa Agostina“

Hned první týden programu jsem začala trochu mluvit portugalsky a to jsem se portugalštinu před odjezdem do Brazílie moc neučila. Myslím, že hodně pomohlo to, že umím španělsky z domova. Teď po třech měsících bych řekla, že portugalsky mluvím velmi dobře a rozumím prakticky vše.

Pobyt v Brazílii mě naučil dívat se na svět z jiného úhlu pohledu a poznávat nové kultury a zvyky. Navázala jsem nová přátelství, která mi, věřím, vydrží na celý život.“

Sofia, roční program v Brazílii

Právě nyní přijímáme přihlášky na semestrální program v Brazílii se začátkem v únoru 2025!

Termín pro přihlášení: do 30. listopadu 2024.

Odkazy:

U řeky v deštném pralese
Churrasco, nejlepší grilovačka, co jsem kdy jedla