Moc nevím, kde začít, je toho hodně. V první řadě moc děkuju, že díky AFS tady můžu být. Je to paráda a někdy tomu ani moc nevěřím. Je to jako sen. A pět měsíců uběhlo jako voda. Mám se dobře. Španělštinu už celkem slušně zvládám a sama jsem ze sebe hodně překvapená, kolik jsem se zvládla naučit. S rodinou jsme si dobře sedli a i spolužáci ve škole a všichni profesoři jsou hodně milí.
Už jsem si teda prošla i slibovanou krizí, která sice nepřišla na Vánoce, nýbrž ke konci listopadu, což je ale asi lepší, protože díky tomu jsem si Vánoce vážně užila. Pár slov k Vánocům – jak jsem z Česka zvyklá, že je to hodně důležitý svátek, který se vlastně slaví docela dlouho (když k tomu člověk přičte advent, pečení cukroví, nebo to, že kapra jíme až třeba do půlky ledna :-D), tak tady v Chile to docela zapadlo. Vlastně se to omezilo akorát na štědrovečerní večeři a rozdávání dárků. Ale i tak jsem si to užila, večeřeli jsme krevety, host-brácha Lucas upekl výborný medovník (toužil po něm už od té doby, co se vrátil z Česka!) a od rodinky jsem dostala obrovský pastelky a blok na kreslení, což mi udělalo velkou radost.
Jinak mám teď až do začátku března prázdniny, což je moc fajn, jen ještě úplně nevím, jak je strávím. Před Vánocemi jsem ale podnikla jeden výlet na sever Chile do města jménem Iquique, který leží úplně v poušti. Byla jsem nadšená, protože nikdy předtím jsem na poušti nebyla a vidět to byla prostě pecka! Taky se nás tam shodou okolností ve stejnou dobu sešlo hodně AFSáků, tudíž jsme si to pořádně užili, jeden den jsme vyjeli do hor do výšky 4500 m a mohli jsme tam vidět slibované lamy a volně žijící plameňáky!
Život tady v Coquimbu je na jednu stranu pěkně poklidný, ale někdy hodně překvapující. Host mamka je například v deset večer schopná se zvednout a říct „Jdeme koupit sushi“, načež se celá rodina zvedne a jede do centra koupit sushi. Chilani zásadně nikdy nic neplánují, všechno dělají spontánně, všude chodí pozdě a všechno odkládají na poslední chvíli. Nejdřív mě to trochu vytáčelo, ale když se pak člověk naladí na stejnou vlnu, je to docela sranda.
Co tady žiju, naučila jsem se hlavně mít ráda Českou Republiku. Shledala jsem, jak je čeština zajímavý jazyk, jak krásný jsou český pohádky, jak nádherná Praha, jak moc dobrý český chleba a spoustu dalšího. Ale i když mi moc chybí Česko, jsem hodně natěšená na další dobrodružství, který mě ještě čeká tady. Začala jsem tu dobrovolničit u organizace jménem TECHO, která velmi úzce spolupracuje s místním AFS a pomáhá lidem v chudinských čtvrtích, a právě s touhle organizací bych snad měla ke konci ledna vyjet na letní práce do Antofagasty, což je další větší město na severu. Mám ještě v plánu navštívit další kamarády AFSáky různě po Chile a snad bych se mohla podívat i do Patagonie. Taky teď přichází plážová sezona, takže ve vodě budu asi pečená vařená.
PS: Taky jsem tu zjistila, jak je AFS svět tak děsně propojený! Tady moje nejlepší kamarádka z Japonska – Mizuki – se například zná se Seki, která byla v Česku minulý rok a se kterou jsem shodou okolností na předodjezdový orientaci byla na chatce. No není to úlet?
– Julie S., roční program v Chile ve školním roce 2017/2018
Zažij střední školu v zahraničí
Láká tě prožít podobné dobrodružství jako Julča? Naučit se nový cizí jazyk na druhé straně světa? Výměnný studijní program je zážitek, který každému studentovi přinese zkušenosti a nadhled potřebné pro současný svět. Pokud i tebe láká myšlenka střední školy za hranicemi České republiky, neváhej a kontaktuj naši koordinátorku Zuzanu. Již zítra můžeš být o krok blíž svému snu! Více informací o AFS studijních programech a konkrétní nabídku možných destinací nalezneš zde: www.afs.cz/studium-v-zahranici/
Spojit se s námi můžeš také přes kontaktní formulář a my se ti ozveme do tří pracovních dní: www.afs.cz/kontaktni-formular/
Zuzana Čučková
AFS koordinátorka studia v zahraničí
E: [email protected]
M: 606 704 100